Bosse (1887), Cartellieri (1860), František (1793), Herkules (1878), Loimann(1807), Luční (1823), Luisa (1807), Natálie (1878), Nový (1849), Palliardi (neuvdeno), Plynový pramen Marie (1791), Solný (1819), Studený (zvaný též Vedlejší, 1813), Štěpánka (1878), Wiedermann (1907), Západní prameny (1902), Železnatý (1863) a Žofie (1878).
Františkův pramen – doporučené použití při celkové tělesné slabosti, pro rekonvalescenci a u lehkých poruch trávení. Glauber I. je mírně projímavý, u střevních a žaludečních katarů. Pramen Glauber II. má podobné, jen o něco slabší účinky, Glauber IV. Naopak velmi silný projímavý účinek, nejsilnější je pramen Glauber III. s výrazně projímavými účinky a použítí při zácpě. Luční pramen se doporučuje při chorobách žlučníku, žaludku a střev. Natálie na choroby ledvin a močového měchýře. Sluneční pramen u lehkých katarů zažívacího ústrojí, má mírně projímavé účinky. Solný u chronických katarech horních cest dýchacích, pro kloktání a k inhalacím, dále při dně a výskytu kaménků. Železnatý pro rekonvalescenci, u chudokrevnosti a stavech vyčerpanosti. Žofie u chorob ledvin a močového měchýře.